Jak propojit globální témata s každodenní výukou? Jak pomoci žákům nejen porozumět světu kolem nás, ale také rozvíjet kompetence, které jim umožní v tomto světě aktivně jednat? A jak při tom využít nové možnosti, které přináší revidované kurikulum.
Právě těmto otázkám se věnovala letošní konference Učíme o globálních souvislostech XII. s podtitulem Od témat ke kompetencím, kterou jsme v rámci projektu GET uspořádali. Na konci srpna se v Olomouci sešli učitelé, učitelky a další vzdělavatelé, kteří hledají cesty, jak dětem a mladým lidem pomáhat lépe rozumět propojenému a rychle se měnícímu světu – a především jak jim dát prostor, aby v něm mohli sami něco ovlivňovat. Čekal je den plný inspirace, praktických zkušeností, sdílení a nových nápadů do začínajícího školního roku.
Kompetence jako most mezi školou a realitou
Konferenci zahájil Jakub Svoboda svým vstupem zaměřeným na kompetenční vzdělávání jako cestu ke vzdělávání pro všechny. Jakub vycházel ze své vlastní profesní zkušenosti a z toho, jak se díky práci postupně proměňoval jeho pohled na české školství. Každý z nás totiž vnímá školství prostřednictvím vlastního profesního příběhu – ovlivňuje nás to, co jsme sami zažili, s jakými žáky pracujeme, v jaké škole působíme nebo v jakém regionu se nacházíme.
Naše zkušenosti jsou důležité, nejsou ale celou pravdou o českém školství. Jakub proto ukázal cestu od osobního příběhu k datům a následně pozval účastníky ke sdílení konkrétních situací z jejich vlastní praxe. Společně hledali, v čem se jejich zkušenosti potkávají a v čem se naopak liší.
Důležitým poselstvím bylo, že při přemýšlení o vzdělávacím systému potřebujeme vlastní zkušenosti doplňovat daty. A právě kompetenční vzdělávání podle Jakuba nabízí způsob, jak pracovat s různorodými zkušenostmi a potřebami žáků a zároveň zůstat součástí systémového vzdělávání. Kompetenční vzdělávání přitom nestaví kompetence proti znalostem. Jde o to, zda děti dokážou své znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty skutečně využívat při rozhodování, spolupráci nebo řešení různých situací. A právě tím se téma kompetencí přirozeně propojilo s hlavním tématem celé konference – s cestou od témat ke kompetencím.
Globální vzdělávání napříč předměty
Na dopolední vstup navázal blok Inspirace z praxe – globální vzdělávání napříč předměty. Ten ukázal, že globální vzdělávání nemusí být samostatným tématem nebo „něčím navíc“. Naopak může přirozeně prostupovat různými předměty a vzdělávacími oblastmi a především může žákům nabídnout příležitost využít to, co se ve škole učí, při přemýšlení o skutečných situacích a otázkách současného světa.
Své zkušenosti sdíleli učitelé z různých stupňů škol:
Společným jmenovatelem všech příspěvků bylo ukázat, že globální vzdělávání nemusí přinášet do škol další izolovaná témata. Může být cestou, jak stávající učivo propojit s reálným světem a současně rozvíjet schopnosti, které žáci využijí i mimo školu.
Výstupy projektu GET přímo do rukou učitelů
Odpolední část konference byla věnována praktickým workshopům. Některé z nich přímo vycházely z výstupů projektu GET a účastníci s nimi během workshopů také aktivně pracovali.
Workshop Jak učit o… sady lekcí ke globálním tématům představil soubory výukových lekcí vytvořené pro práci s tématy změny klimatu, migrace, mezinárodních nerovností a genderové nerovnosti. Účastníci si vyzkoušeli, jak lze pomocí těchto lekcí pracovat se složitými globálními otázkami ve výuce, jak témata propojovat napříč předměty a jak při tom rozvíjet potřebné kompetence žáků. Sady lekcí jsou připravené k okamžitému použití a obsahují konkrétní metodické postupy, výukové cíle i vazby na RVP. Jak shrnul jeden z účastníků: „Oceňuji praktické vyzkoušení lekcí, navíc s komentářem a tipy.“
Další z workshopů, Od map k souvislostem – jak učit o globálních výzvách, pracoval s novou učebnicí Svět v mapách. Prostřednictvím textů, map a společné práce účastníci hledali způsoby, jak rozvíjet kritické myšlení a čtenářskou gramotnost a zároveň žákům pomáhat vnímat souvislosti mezi jednotlivými globálními výzvami. Témata jako přírodní zdroje, konflikty nebo mezinárodní nerovnosti se tak stávají nejen obsahem, o kterém se učíme, ale také příležitostí učit se orientovat ve světě, pracovat s informacemi, přemýšlet o něm v širších souvislostech a vytvářet si vlastní pohledy na svět. A že si mapy našly své místo i v praktické výuce, potvrzuje další účastnická reflexe: „Perfektní mapy – určitě využiji ve výuce. Nadchla mne témata, jakým se mapy věnují.“
Třetí workshop, Venku to sluší mému tělu i mé duši, nabídl trochu jiný pohled. Romana Fialová ze Sluňákova představila možnosti, jak využívat pobyt venku a kontakt s přírodou pro podporu wellbeingu žáků i učitelů. Účastníci si řadu technik sami vyzkoušeli a odnesli si inspiraci, kterou mohou využít ve škole i mimo ni.
Od témat ke kompetencím
Právě tento posun – od témat ke kompetencím – prostupoval celou konferencí. Globální vzdělávání není jen o tom, zda se žáci dozvědí něco o klimatické změně, migraci, nerovnostech nebo genderové rovnosti. Stejně důležité je, co s těmito znalostmi dokážou dělat. Zda umějí hledat souvislosti, kriticky pracovat s informacemi, naslouchat různým perspektivám, diskutovat, spolupracovat a hledat možnosti, jak sami přispět ke změně.
A právě zde se potkává globální vzdělávání s kompetencemi a očekávanými výsledky učení, které přináší revidované kurikulum. „Globální vzdělávání není nějaký ‚bonus navíc‘. Je to způsob, jak děti učit vnímat souvislosti, přemýšlet kriticky, naslouchat jiným pohledům a hledat cesty, jak mohou samy něco ovlivnit,“ říká Lenka Pánková z ARPOKu.
Konference tak ukázala, že cesta od témat ke kompetencím není jen otázkou kurikulárních dokumentů. Může začít přímo ve třídě – konkrétní otázkou, lekcí, diskusí nebo situací, ve které mají žáci možnost přemýšlet, rozhodovat se a jednat.
Inspirace, která nekončí konferencí
Konference Učíme o globálních souvislostech XII. ale nebyla jen o přednáškách a workshopech. Stejně důležitou součástí bylo samotné setkávání – sdílení zkušeností, rozhovory o přestávkách, společné hledání řešení i závěrečná reflexe. Změna ve vzdělávání totiž nevzniká pouze díky novým materiálům. Potřebuje také učitele, kteří mají chuť zkoušet nové věci, sdílet své zkušenosti a inspirovat se navzájem. A přesně taková atmosféra letošní konferenci provázela.
Do nového školního roku tak účastníci odcházeli nejen s novými materiály a poznámkami, ale především s konkrétními nápady, zkušenostmi a nástroji, které mohou přenést do svých tříd, s kontakty a snad i s pocitem, že na práci s globálními souvislostmi nejsou sami. „Osobně si odnáším metody, které můžu použít ve výuce a workshopech pro dospělé a studenty učitelství. Jen je trochu modifikuji.“
Od témat ke kompetencím – a od konference zpátky do škol. Právě tam totiž začíná další krok: dát žákům prostor porozumět světu, hledat v něm souvislosti a být jeho aktivní součástí.
