Jak podpořit mladé lidi, aby nezůstávali jen u poznávání globálních problémů, ale sami přicházeli s nápady, jak měnit své okolí? A jakou roli v tom mají učitelé a učitelky, školy a vzdělávací organizace? Právě těmto otázkám se věnoval mezinárodní seminář From school curricula to youth action for global justice, který se konal 21.–22. října 2026 ve španělské Seville.
Do Sevilly se sjeli partneři z osmi zemí projektu GET. It’s Global Education time. Setkání tak propojilo učitele a učitelky, vzdělavatele, pracovníky zapojených organizací i odborníky na globální vzdělávání a aktivní participaci mladých lidí. Českou republiku zastupovalo šest účastnic –tři učitelky ze škol zapojených do projektu a tým ARPOKu.
Od globálních témat k vlastní iniciativě
Dva dny nabídly panelové diskuse, praktické workshopy i sdílení zkušeností z různých koutů Evropy. Společným tématem bylo hledání cest, jak mladým lidem pomáhat proměňovat jejich zájem o svět kolem sebe v konkrétní aktivity s dopadem na místní komunitu.
První panelová diskuse s názvem Youth in motion, kterou moderoval Piotr Kowzan z Univerzity v Gdaňsku, se zaměřila na aktivismus mladých lidí v oblasti genderové rovnosti, klimatické spravedlnosti, práv migrantů a globální spravedlnosti. O své zkušenosti se podělili Kiko Rodríguez z Climatón Laboratorio Climático, El Hadji Medoune Diop z organizace Nuevo Tipo de Inmigrante a aktivistka Lucía Fernández Ríos.
Druhá panelová diskuse Supporting without directing, moderovaná Davidem Castillem z NeoSapiens, otevřela otázku, jak mohou učitelé a vzdělávací organizace podporovat mladé lidi v globálním vzdělávání a občanském aktivismu, aniž by přebírali jejich iniciativu. Mezi diskutujícími byla například Joana Barreira z portugalské organizace 4change, Cristina Abad z Ayuda en Acción nebo Debra Williams, expertka na přístup Whole School Approach.
Právě větší prostor pro vlastní nápady a aktivitu žáků patřil k tématům, která české účastnice opakovaně zmiňovaly.
„Seminář pro mě byl velmi inspirativní a povzbudivý. Odnáším si především přesvědčení, že má smysl dávat žákům více prostoru pro vlastní iniciativu a propojovat jejich nápady s konkrétními aktivitami v místní komunitě,“ říká Alena Zina Janáčková ze SOŠ a Gymnázia Moravské Budějovice.
Podobně to vnímala také Eva Tomanová ze ZŠ Svatoplukova Šternberk: „Konference plná skvělých aktivit a milých setkání mi ukázala, jak důležité je přestat žákům vše předkládat na zlatém podnose, ale nechat je přicházet s vlastními podněty a pohledy na svět.“
Když žáci přicházejí s problémem, který chtějí změnit
Velký prostor dostaly praktické workshopy, ve kterých si účastníci a účastnice mohli vyzkoušet konkrétní postupy a nástroje pro podporu žákovských iniciativ. Věnovaly se například plánování výukových aktivit vedoucích k vlastní akci mladých lidí, dlouhodobému zapojování žáků nebo podpoře participace ve škole.
Veroniku Hypšovou z ARPOKu zaujal především workshop bulharského lektora George Bogdanova z organizace ARCI s názvem From youth voice to public change. Účastníci si v něm vyzkoušeli, jak postupovat, když za učitelem přijdou žáci s problémem, který vnímají ve svém okolí. „Pohledem žáků jsme si postupně ve skupinách pojmenovali svůj vlastní problém (soužití divoké zvěře s člověkem v obydlených oblastech), vymysleli, co přesně bychom chtěli změnit, jaké konkrétní aktivity bychom měli realizovat, kdo je cílovou skupinou anebo s kým můžeme spolupracovat.“
Nejdůležitější ale bylo zamyšlení nad rolí samotných žáků: „Na závěr jsme se zaměřili na otázku, jaké místo v celém tomto procesu zaujímají žáci, přičemž by to měli být oni, kdo celý proces vede a aktivity realizuje,“ doplňuje Veronika.
S tím souvisel i jeden z důležitých závěrů panelových diskusí: mladí lidé by při podobných aktivitách měli zažívat pocit úspěchu a vidět, že jejich úsilí má smysl.
Inspirace napříč Evropou
Součástí semináře bylo také sdílení konkrétních příkladů ze škol a komunit v jednotlivých partnerských zemích. Účastníci představili například aktivity zaměřené na genderové stereotypy v Itálii, migraci v Irsku nebo zapojování mladých lidí do dění v místních komunitách.
Irské lektorky Annette Keane, LeighAnne Mulrennan, Natasha Muldoon a Mella Cusak představily ve svém workshopu From school to neighbourhood možnosti, jak společně s mladými lidmi objevovat potřeby a příležitosti v jejich okolí. Další workshopy se zaměřily například na digitální aktivismus a jeho propojení s místní realitou, kterému se věnoval Javier Saborido z organizace Fundación Madre Coraje, nebo na partnerství, sdílení výsledků s komunitou a hodnocení dopadu aktivit, které představil Manuel López z Farmamundi.
„Pracovně si z konference odnáším tipy a nástroje, jak participativně pomáhat mladým rozvíjet své nápady a akce týkající se globálních výzev. Zároveň mě inspirovaly konkrétní příklady propojující výuku a akční kampaně,“ shrnuje Johana Krajčírová z ARPOKu.
Pro Evu Kučerovou ze ZŠ E. Nápravníka Býšť bylo přínosné také to, že si mohla některé postupy rovnou vyzkoušet ve vztahu k vlastní školní praxi. Během workshopu vedeného bulharskou organizací účastníci společně plánovali projekt na téma „Zvířata v zimě“, které si vybraly děti v jejím kroužku Třebechovák. „Společně jsme vymysleli, jak aktivity obohatit – například o tvorbu naučných panelů či tematických brožurek o zvířatech.“ Kromě konkrétních nápadů si Eva odvezla také důležité zjištění: „Velkým přínosem pro mě bylo sdílení zkušeností s učiteli a vzdělavateli z různých evropských zemí. Zjistila jsem, že čelíme ve vzdělávání velmi podobným výzvám.“
Globální výzvy nejsou jen témata v učebnicích
Seminář ukázal, že globální témata se neodehrávají pouze ve školních lavicích. Jsou součástí každodenního života a mladí lidé mají možnost se k nim aktivně vyjadřovat a zapojovat se do jejich řešení.
Johana Krajčírová si ze Sevilly odvezla nejen praktické podněty, ale také pocit naděje: „Osobně ve mně zůstává především pocit naděje z toho, že se spousta lidí, vzdělavatelů a žáků, věnuje globálním výzvám. A také to, že to nejsou jen témata z učebnice, ale věci a materiály, které jsou živé.“
Přesvědčila se o tom i přímo v ulicích Sevilly. V centru města účastníci narazili na protestní akci zaměřenou na boj s nerovnostmi. Stalo se tak poté, co v rámci programu pracovali s mapou zachycující protesty generace Z po celém světě. Téma, kterému se věnovali při práci s výukovým materiálem, tak najednou dostalo konkrétní podobu přímo před jejich očima.
Důležitou součástí závěru semináře byl také blok The voice of young people, který dal prostor přímo mladým lidem. Své zkušenosti s osvětovými aktivitami a iniciativami ve školách a komunitách představili mimo jiné studenti z portugalského Alpiarça. Jejich vystoupení připomnělo, že při podpoře aktivního zapojení mladých lidí je důležité nejen mluvit o jejich potřebách, ale především naslouchat jejich vlastním zkušenostem a názorům.
Dát mladým lidem prostor. A důvěřovat jim.
Jedním z hlavních poselství setkání bylo, že podpora aktivního zapojení mladých lidí začíná u dospělých. Jejich úkolem není připravit žákům hotové řešení, ale vytvořit podmínky, ve kterých mohou sami pojmenovávat problémy, hledat cesty ke změně a přebírat odpovědnost za vlastní aktivity.
Lenka Pánková z ARPOKu ocenila především příklady z irských škol a komunitního centra, které ukazovaly, jak lze mladé lidi zapojovat do různých projektů. Zároveň si odváží důležité téma k dalšímu přemýšlení:
„Hodně ve mně rezonovalo to, jak je důležité skutečně nechat žáky a žákyně participovat na jejich projektech, dát jim prostor, volnou ruku. To je něco, na čem je potřeba zapracovat. Zároveň jsem ale vnímala, že to je téma všech partnerských zemí.“
Právě společné hledání cest, sdílení zkušeností a inspirace napříč Evropou jsou důležitou součástí projektu GET. Seminář v Seville znovu ukázal, že cesta od globálního vzdělávání k aktivnímu zapojení mladých lidí je společnou výzvou, ale také příležitostí pro školy a vzdělavatele v celé Evropě.
Protože nestačí mladým lidem říkat, že mohou měnit svět. Potřebují dostat příležitost si to skutečně vyzkoušet.
